Fotky

V Bretani bylo opravdu krásně. Kamenné domky, výstavné kostely a jejich vitráže, majáky, menhiry, dolmeny a tumuly. K tomu připočtěte víno, báječný sýry a většinou i pěkný počasí.

Doplňujeme odkaz na fotky (pozor, je jich větší než malé množství), ty myslíme hovoří za vše...

Startujeme domů

Je pět odpoledne, nohy máme notně pařížsky ošoupané a vyrážíme na dlouhou cestu domů...

Zážitků plno, fotodokumentace jakbysmet. Máme na co a nad čím vzpomínat...

Pro Andulku - aby věděla, kde jsme

Účastníci zájezdu

Věřte, nevěřte, takový týdenní poznávací zájezd je nejen o poznávání té které země, ale (bohužel) i o poznávání spolucestujících. Běžná míra tolerance často nestačí na bezohlednost některých často až úchylných exotů. Tento zájezd je ve srovnání s minuloročními zkušenostmi velmi poklidný a jeho účastníci značně normální.

Přesto se tu zajímavé postavičky najdou. Třeba ty dvě postarší důchodkyně, co sedí před námi. Něco kolem sedmdesátky, štíhlé, vitální, ale trvale se kabonící. Obě mají digitální foťáček a na každé naší zastávce pilně fotí. Půl hodiny fotí, pak sednou do autobusu, přepnou na prohlížení a vedou hodinovou debatu ve stylu:
"Ukaž, co tam máš."
"Kde to tam bylo? To tam nebylo!"
"No ty to máš takový nějaký lepší."
"Ale ty barvy se mi nelíbí."
"Ty máš ty barvy lepší, protože já si to přitahuju."

"To je hrozný, já se za to stydím, já to ani nebudu moct nikomu ukazovat. Asi to smažu... Ale víš přece, že mi to nejde. Mám tam dva soubory a oni jsou navzájem zablokovaný nebo co."

"Hele, tady se podívej. A co to je? No to je histogram, to neznáš? To ukazuje vyvážení bílé."

"Tahle se mi nelíbí. Tak ji smaž. Jééé... Teď jsem něco zmáčkla a smazala jsem něco jinýho!"

"Já to mám celý tmavý. No to máš přepnout na automat. Já to mám na automat, ale nastavila jsem tam delší čas. Když svítí slunce, tak musíš dát delší čas a ono je to pak tmavší. To je jasný."

"Proč se mi to pořád otáčí? Já nechci, aby se mi to otáčelo. Já to mám potom menší." (následuje cca dvouhodinové neúspěšné hledání v menu)

"Já nevím, co s tím mám udělat. Tak se zeptej toho mladýho, to je TAKY FOTOGRAF...!"

Maják

Jako kompenzace za včerejší deštivo bylo dnešní ukázkové počasí. Pravda, stačilo ještě i sprchnout, ale pak už bylo čarokrásně. Dramatické nebe a většinou slunečno. Hlavně na mysu Trevignon to prostě dnes nemělo chybu...!

Kam poletíme, holka...?

Pont-Aven má romantickou cestičku nad potokem mezi mlýny, kde se líbilo nejen nám, ale i huse, co si přímo před námi pečlivě načechrávala, upravovala a k letu testovala peří. V centru pak všechny kolemjdoucí zaujaly veřejné obecní záchodky, z kamene vyvedené, sedlovou střechou kryté s půdorysem ne více než 1,5x2,5 metru. WC pro liliputy...

1 + kk

Hotelový pokojík ve Vannes v nás po příchodu vyvolával salvy smíchu. Zažili jsme už lecos, ale pokoj jedna plus ká ká, v tomto případě tedy jedna plus koupelnový kout, nás pobavil hodně. Otevřený sprchový kout opřený o pelest postele. Nakonec jsme si ale tohle řešení moc pochvalovali, sprcháč byl výborně řešený - se schůdkem a sedátkem a ani "vikslajvant" nad postelí nijak nevadil. Rozhodně lepší řešení, než laminované boxy v jiných typech levnohotelů.

Menhiry přede mnou, menhiry za mnou...

Po celé Bretani je množství megalitických památek - menhiry, dolmeny, tumuly. Okolí Carnaku je jimi ale doslova poseto! Několik menhirových polí, některá i více než s tisícovkou kamenů. Je tu prostě na co koukat i v tom protivném dešti, co nás tu tak věrně provázel...

Vannes

Městečka jsou tu všude úžasná. Kamenné kostely, domy, opevnění, věže a k tomu dřevěná stavení, ze kterých starobylost kouká tak intenzivně, že se oprávněně bojíte jejich zřícení. Ve Vennes je všechno přítomno měrou vrchovatou a navíc kombinováno s nádhernými zahradami. Fotka hovoří myslím za vše...

Mont Saint Michel

Impozantní - to je asi nejvýstižnější slovo, které mne napadá u kláštera na téhle svatomichalské hoře vystrčené do moře. Skalnatý ostůvek je zcela obestavěn žulovými stavbami chrámů, kostelů a opevňovacích zdí. Vnitřek je pak labyrintem chodeb, schodišť, místností, sálečků i překvapivě obřích sálů, v románském, arabském i gotickém stylu s četným sloupovím od subtilních tyček deseticentimetrových až po obří kolosy s průměrem ke dvou metrům. Komíny krbů měly dole průřez jídelního stolu a ústily v neodhadnutelné výšce. Největší chrámová loď byla tak ohromná, že jakoby sem do kláštera stavěného nekdy od 12. století ani nepatřila. Třešničkou na dortu pak bezesporu byla dvojice lanovek-výtahů se žulovou dráhou a lidskou chůzí poháněným obřím oběžným kolem. Nádhera...!

Po uchvacující prohlídce kláštera jsme stihli ulovit i místní kešku, za kterou bylo nutno projít po odlivem obnaženém mořském dnu. Povedené dopoledne...

Francouzi jsou vetešníci

Přijeli jsme do malebného městečka Vitré zrovna v den, kdy se tu konal "Trh sběratelů", což je jen eufemismus pro bleší trh. A trh v rozsahu festivalu blech. Celé městečko bylo zaplněno hromadami prodávajících, kupujících a především věcí všeho druhu v rozsahu od starožitnosti po odpadek. Obrazová obdoba zvukové kakofonie...

Soutěž o nejukecanějšího průvodce

Průvodci zájezdů cestovních kanceláří jen zřídkakdy hrajou na kytaru, ale občas toho dokáží dost napovídat. O zemi, kterou projíždíme, její historii, zvycích, zajímavostech a drbech. Zdálo se nám, že z hlediska ukecanosti už jsme zažili mnohé, ale tenhle bretoňský všechny hravě trumfne...! Nasadí jednu drmolivou monotónní multivětu, co odbočuje co chvíli od historických osobností a jejich souvislostí s právě projížděnými místy (oblíbené téma) k místní dostupnosti a cenám veřejných záchodků (ještě oblíbenější téma), neustále se rozvíjí, větví, obohacuje o nová témata, vrací k předchozím tématům a pro jistotu některá nejdůležitější (o záchodcích) opakuje, vše jakoby bez nádechu, bez pauzy. Dnes jsme vyjeli v 8:00, mistr slova se chopil mikrofonu, že něco krátce poznamená, začal větu a skončil ji přesně v 8:58... Spalo se u toho krásně.
Ale aby to nevyznělo negativně, má obdivuhodné znalosti především historie a zřejmě by o ní dokázal povídat 24 hodin denně...

Seina

Francouzi si Seinu zamykaji na desitky zámečků. Teda já vím, dvojice si tu symbolizuji sílu svého svazku. Pěkný trenažer pro začínající zloděje...

Paříž

V Paříži svítá... Město se pomalu probouzí. Joggeři poklusávají parkem Tuileries na Place de la Concorde a náš průvodce mele a mele a mele. Historky jsou často značně morbidní ;-)

Odjezd...

Je pět odpoledne a my vyrážíme ze Zličína. Obrázek je pouze ilustrativní, testovací. Ke Zličínu se, jak mnohým známo, zrovna neváže...

Blog z cesty po Bretani

Naším fotoblogem z ostrova Réunion vznikla myslím docela pěkná tradice. Navazujeme tedy volným pokračováním z francouzské Bretaně. Nebude to zcela individuální turistika, ale organizovaný zájezd, takže možná padne i zmínka o hnědých podšálcích ;-)
Uvidíme...