Po uchvacující prohlídce kláštera jsme stihli ulovit i místní kešku, za kterou bylo nutno projít po odlivem obnaženém mořském dnu. Povedené dopoledne...
Začátek září 2010 byl jako stvořený pro okružní cestu Bretaní. Tak jsme tedy jeli...
úterý 7. září 2010
Mont Saint Michel
Impozantní - to je asi nejvýstižnější slovo, které mne napadá u kláštera na téhle svatomichalské hoře vystrčené do moře. Skalnatý ostůvek je zcela obestavěn žulovými stavbami chrámů, kostelů a opevňovacích zdí. Vnitřek je pak labyrintem chodeb, schodišť, místností, sálečků i překvapivě obřích sálů, v románském, arabském i gotickém stylu s četným sloupovím od subtilních tyček deseticentimetrových až po obří kolosy s průměrem ke dvou metrům. Komíny krbů měly dole průřez jídelního stolu a ústily v neodhadnutelné výšce. Největší chrámová loď byla tak ohromná, že jakoby sem do kláštera stavěného nekdy od 12. století ani nepatřila. Třešničkou na dortu pak bezesporu byla dvojice lanovek-výtahů se žulovou dráhou a lidskou chůzí poháněným obřím oběžným kolem. Nádhera...!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat